Červenec 2017

pozdrav nově příchozím

6. července 2017 v 19:42
Každé ráno,každý večer, život se tak těžce vleče
čekám na ten lepší zítřek,snad přijde a už neteče.
Moje srdce rozedrané prosí olásku a něhu,
topí se v beznaději,pomoc jen mává ode břehu.
Křičím,pláču, hlavou o zeď mlátím,
všichni myslí, že je to tím bláznivým mládím...
Mou skutečnou tvář jen tak málo lidí zná,
ale nikdo neví,jak mé nitro vlastně vypadá.
jsem narušená, labilní, téměř šílená,
tak si na to zvykni, taková sem prostě JÁ